온라인불자회

386p-390p.2. 일체 뭇삶에 널리 이익을 주는 것에 대한 질문(Sabbasattahitapharaṇapañha)

후박나무 (허정) 2025. 5. 30. 16:21

6월 26일 목요일 오후 9시에 일체 뭇삶에 널리 이익을 주는 것에 대한 질문(Sabbasattahitapharaṇapañha)에 대해서 경주에 사시는 기관 거사님의 사회로 토론공부가 진행됩니다.  


나모 따사 바가와또 아라하또 삼마 삼붓다사(Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa)
나모 따사 바가와또 아라하또 삼마 삼붓다사(Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa)
나모 따사 바가와또 아라하또 삼마 삼붓다사(Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa)

 

붓당 사라남 가차미 (Buddham Saranam Gacchami)  부처님께 귀의합니다. 

담망 사라남 가차미 (Dhammam Saranam Gacchami) 가르침에 귀의합니다.  

상강 사라남 가차미 (Sangham Saranam Gacchami)    승가에 귀의합니다. 

 


 

 

 

386p.

2. [일체 뭇삶에 널리 이익을 주는 것에 대한 질문](Sabbasattahitapharaṇapañha)

sabbasatta = 모든 중생, hitapharaṇa = 이익을 주는 행위

 

 

1. [밀린다 왕] "존자 나가세나여, 그대들은 '여래께서는 모든 뭇삶에게 불익을 제거하고 이익을 부여한다.'라고 말합니다. 그런데 또한 불꽃더미 비유의 법문이 설해졌을 때 '육십 명의 수행승들이 뜨거운 피를 입에서 토했다.'라고 말합니다. 존자여, 불꽃더미의 비유의 법문을 설하신 것으로 여래께서는 육십 명의 수행승들에게 이익을 제거하고 불익을 부여한 것입니다. 존자 나가세나여, 만약에 여래께서 모든 뭇삶에게 불익을 제거하고 이익을 부여한다면, 그로 인해 불꽃더미 비유의 법문이 설해졌을 때 '육십 명의 수행승들이 뜨거운 피를 입에서 토했다.'라고 하는 말은 거짓이 되고, 만약에 불꽃더미 비유의 법문이 설해졌을 때 '육십명의 수행승들이 뜨거운 피를 입에서 토했다면, 그로 인해 '여래께서 모든 뭇삶에게 불익을 제거하고 이익을 부여한다.'라는 그 말도 거짓이 됩니다. 이것도 양도논법의 질문으로 그대에게 제기된 것입니다. 그것은 그대가 해명해야 하는 몫입니다.“

1. "Bhante nāgasena tumhe bhaṇatha 'tathāgato sabbasattānaṃ ahitamapanetvā hitamupadahatī'ti. Puna ca bhaṇatha 'aggikkhandhūpame dhammapariyāye bhaññamāne saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggatanti. Aggikkhandhūpamaṃ bhante dhammapariyāyaṃ desentena tathāgatena saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ hitamapenetvā ahitamupahitaṃ. Yadi bhante nāgasena tathāgato sabbasattānaṃ ahitamapanetvā hitamupadahati, tena hi 'aggikkhandhūpame dhammapariyāye bhaññamāne saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ uṇhalohitaṃ mukhatouggatanti' yaṃ vacanaṃ, taṃ micchā. Yadi aggikkhandhūpame dhammapariyāye bhaññamāne saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggataṃ hoti, tena hi 'tathāgato sabbasattānaṃ ahitamapanetvā hitamupadahatī'ti tampi vacanaṃ micchā. Ayampi ubhatokoṭiko pañho tavānuppatto so tayā nibbāhitabbo"ti.

 

2. [나가세나] "대왕이여, 여래께서는 모든 뭇삶에게 불익을 제거하고 이익을 부여합니다. 불꽃더미 비유의 법문이 설해졌을 때 육십명의 수행승들이 뜨거운 피를 입에서 토했습니다. 그러나 그것은 여래의 행위에 의한 것이 아니고 그 자신들의 행위에 의한 것입니다."Tathāgato mahārāja sabbasattānaṃ abhitamapanetvā hitamupadahati. Aggikkhandhūpame dhammapariyāye bhaññamāne saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggataṃ. Tañca pana na tathāgatassa katena. Tesaṃ yeva attano katenā" ti.

 

 

[밀린다 왕] "존자 나가세나여, 만약 여래께서 불꽃더미 비유의 법문이 설하지 않았다면, 그들이 뜨거운 피를 입에서 토했겠습니까?“Yadi bhante nāgasena tathāgato aggikkhandhūpamaṃ dhammapariyāyaṃ na bhāseyya, api nū tesaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggaccheyyā?" Ti.

 

 

[나가세나] "대왕이여, 그렇지 않습니다. 그 잘못 실천하는 자들은 세존의 법문을 듣고 몸에 열뇌가 일어났는데, 그 열뇌로 인하여 뜨거운 피를 입에서 토한 것입니다.“

"Na hi mahārāja. Micchāpaṭipannānaṃ mahārāja tesaṃ bhagavato dhammapariyāyaṃ sutvā pariḷāho uppajjī. Tena tesaṃ pariḷāhena uṇhalohitaṃ mukhato uggatanti. “

 

[밀린다 왕] "존자 나가세나여, 그렇다면 여래께서 행한 것에 의해 그들이 뜨거운 피를 입에서 토한 것입니다. 여래야말로 그들의 멸망을 야기한 주요원인입니다. 존자 나가세나여, 뱀이 개미굴에 들어갔다고 합시다. 그런데 어떤 사람이 흙이 필요하여 개미굴을 부수고 흙을 꺼냄으로써 개미굴의 동혈을 막게 된다면, 그 뱀은 숨을 쉴 수가 없어 죽고 말 것입니다. 뱀은 그 사람의 행위로 인해 죽음에 이른 것이 아닙니까?

[나가세나] "대왕이여, 그렇습니다.“

"Tena hi bhante nāgasena tathāgatasse'va katena tesaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggataṃ. Tathāgato yeva tattha adhikāro tesaṃ nāsanāya. Yathā nāma bhante nāgasena abhivammikaṃ paviseyya, athaññataro paṃsukāmo puriso vammikaṃ bhinditvā paṃsuṃ hareyya, tassa paṃsuharaṇena vammikassa susiraṃ pithiyeyya. Atha tattheva so assāsaṃ alabhamāno mareyya, nanu so bhante ahi tassa purisassa katena maraṇaṃ patto?" Ti.

"Āma mahārāja" ti.

 

[밀린다 왕] "존자 나가세나여, 이와 마찬가지로 여래께서는 그들의 멸망을 야기한 주요 원인입니다."

"Evameva kho bhante nāgasena tathāgato yeva tattha adhikāro tesaṃ nāsanāyā" ti.

 

3. [나가세나] "대왕이여, 여래께서는 가르침을 설할 때에 애착과 혐오로 설하지 않고, 애착과 혐오를 떠나서 가르침을 설하는데, 이와 같이 가르침이 설할 때, 그것에 대해 올바로 실천하는 자들은 깨닫고, 잘못 실천하는 자들은 나락으로 떨어집니다.

3. "Tathāgato mahārāja dhammaṃ desayamāno anunayapaṭighaṃ na karoti. Anunayapaṭighavippamutto dhammaṃ deseti evaṃ dhamme desīyamāne ye tattha sammā paṭipannā te bujjhanti ye pana micchā paṭipannā te patanti.

 

대왕이여, 사람이 망고나무, 잠부나무, 마두까나무를 흔들면, 거기에 단단히 붙은 강한 열매는 떨어지지 않고 있고, 줄기가 썩어 허약하게 붙어있는 열매는 떨어집니다. 대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 가르침을 설할 때에 애착과 혐오로 설하지 않고, 애착과 혐오를 떠나서 가르침을 설하는데, 이렇게 가르침을 설할 때, 그것에 대해 올바로 실천하는 자들은 깨닫지만, 그러나 잘못 실천하는 자들은 나락으로 떨어집니다.

Yathā mahārāja purisassa ambaṃ vā jambuṃ vā madhukaṃ vā cālayamānassa yāni tattha phalāni sārāni daḷhabandhanāni tāni tattheva accutāni tiṭṭhanti, yāni pana tattha phalāni putivaṇṭamūlāni tāni patanti, evameva kho mahārāja tathāgato dhammaṃ desayamāno anunayapaṭighaṃ na karoti, anunayapaṭighavippamutto dhammaṃ deseti. Evaṃ dhamme desīyamāne ye tattha sammā paṭipannā te bujjhanti, ye pana micchā paṭipannā te patanti.

 

대왕이여, 농부가 곡물을 심고자 밭을 간다면, 그 밭을 갈 때 수십만의 풀들이 죽습니다. 대왕이여, 여래께서는 정신적으로 성숙한 뭇삶들을 일깨우기 위해 애착과 혐오를 떠나서 가르침을 설하는데, 이렇게 가르침을 설할 때, 그것에 대해 올바로 실천하는 자들은 깨닫지만, 잘못 실천하는 자들은 풀처럼 죽습니다.

yathā vā pana mahārāja kassako dhaññaṃ ropetukāmo khettaṃ kasati, tassa kasantassa anekasatasahassāni tiṇāni maranti, evameva kho mahārāja tathāgato paripakkamānase satte bodhetuṃ anunayapaṭighavippamutto dhammaṃ deseti. Evaṃ dhamme desīyamāne ye tattha Sammā paṭipannā te bujjhanti, ye pana micchā paṭipannā te tiṇāni viya maranti.

 

대왕이여, 사람들이 즙을 얻기 위해 기계로 사탕수수를 압착한다고 합시다. 그들은 사탕수수를 압착하면서, 그때에 기계의 입구로 들어간 벌레가 있다면, 그것들도 압착합니다. 대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 정신적으로 성숙한 뭇삶 들을 일깨우면서 가르침의 기계로 압착하는데, 그때에 잘못 실천하는 자들은 벌레처럼 죽습니다.“

Yathā vā pana mahārāja manussā rasahetu yantena ucchuṃ pīḷayanti, tesaṃ ucchuṃ pīḷayamānānaṃ ye tattha yantamukhagatā kimayo te piḷīyanti. Evameva kho mahārāja tathāgato paripakkamānase satte bodhetuṃ dhammayantamabhipīḷayati. Ye tattha micchā paṭipannā te kimayo viya marantī" ti.

 

4. [밀린다 왕] "존자 나가세나여, 그 수행승들은 그 법문 때문에 나락으로 떨어진 것이 아닙니까?"

[나가세나] "대왕이여, 목수가 나무를 수호하면서 반듯하고 판판하게 만들 수 있겠습니까?"

[밀린다 왕] "존자여, 그렇지 않습니다. 목수는 부적절한 부분을 제거하고, 반듯하고 판판하게 만듭니다.“

Tanu bhante nāgasena te bhikkhū tāya dhammadesanāya patitā?" Ti.

"Api nu kho mahārāja tacchako rukkhaṃ rakkhanto. Ujukaṃ parisuddhaṃ karotī?" Ti. "Na hi bhante. Vajjanīyaṃ apanetvā tacchako rukkhaṃ ujukaṃ parisuddhaṃ karoti.

 

 

[나가세나] "대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 단지 대중을 수호하기만 하면서 깨달을 수 있는 뭇삶들을 깨닫게 할 수 없습니다. 그러나 잘못 실천하는 사람들을 제거하고, 깨달을 수 있는 뭇삶들을 깨닫게 할 수 있습니다. 대왕이여, 잘못 실천하는 자들은 자신의 행위로 나락으로 떨어지는 것입니다.

"Evameva kho mahārāja tathāgato parisaṃ rakkhanto na sakkoti bodhaneyya satte bodhetuṃ. Micchā paṭipanne satte apanetvā evamete bodhaneyyo satte bodheti. Attakatena pana te mahārāja micchā paṭipannā patanti.

 

 

대왕이여, 파초, 대나무, 암노새가 자신이 낳은 것으로 인해 멸망하는 것처럼, 대왕이여, 이와 같이 잘못 실천하는 자들은 자신의 행위로 멸망하고 나락으로 떨어지는 것입니다. 대왕이여, 도적들이 자신의 행위로 인해 두 눈이 뽑히고, 말뚝에 꿰고, 머리가 잘리는 형벌에 처해집니다. 대왕이여, 이와 마찬가지로 잘못 실천하는 사람들이 있다면, 그들은 자신의 행위로 멸망하고 나락으로 떨어지는 것입니다.“

Yathā mahārāja kadalī veḷu assatarī attajena phalena haññati, evameva kho mahārāja ye te micchā paṭipannā te attakatena haññanti patanti. Yathā mahārāja corā attakatena cakkhuppāṭanaṃ sūlāropaṇaṃ sīsacchedanaṃ pāpuṇanti, evameva kho mahārāja ye te micchā paṭipannā te attakatena haññanti, jinasāsanā patanti.

 

[나가세나] "대왕이여, 육십 명의 수행승들이 뜨거운 피를 입에서 토했다면, 그것은 세존의 행위에 의한 것이나 다른 사람의 행위에 의한 것이 아니고, 단지 그들 자신의 행위에 의한 것입니다. 대왕이여, 어떤 사람이 모든 사람에게 불사의 감로수를 준다면, 그들은 그 불사의 감로수를 먹고 무병장수하여 모든 질병에서 벗어날 것입니다. 그러나 어떤 사람은 소화불량으로 그것을 먹고 죽을 수 있습니다. 대왕이여, 불사의 감로수를 준 사람은 그로 인해서 무엇인가 악덕을 지은 것이 아닐까요?"

[밀린다 왕] "존자여, 그렇지 않습니다.“

yesaṃ mahārāja saṭṭhimattānaṃ bhikkhūnaṃ uṇhalohitaṃ mukhato uggataṃ, tesaṃ taṃ neva bhagavato katena na paresaṃ katena, atha kho attanoyeva katena. Yathā mahārāja puriso sabbajanassa amataṃ dadeyya, te taṃ amataṃ asitvā arogā dīghāyukā sabbītiyā parimucceyyuṃ, athaññataro puriso durupacārena taṃ asitvā maraṇaṃ pāpuṇeyya. api nu kho mahārāja amatadāyako puriso tato nidānaṃ kiñci apuññaṃ āpajjeyyā?" Ti.

5. "Na hi bhante" ti.

 

[나가세나] "대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 일만의 세계에 사는 신들과 인간에게 불사의 가르침을 제공하는데, 그 뭇삶들이 유능하다면 가르침의 감로수로 깨달음을 얻지만, 그 뭇삶들이 무능하다면 가르침의 감로수로 멸망하고 나락으로 떨어집니다.

"Evameva kho mahārāja tathāgato dasasahassiyā lokadhātuyā devamanussānaṃ amataṃ dhammadānaṃ deti. Ye te sattā bhabbā, te dhammāmatena bujjhanti ye pana te sattā abhabbā te dhammāmatena haññanti patanti.

 

 

대왕이여, 음식은 모든 뭇삶의 생명을 보호하지만, 어떤 사람은 그것을 먹고 콜레라에 걸려 사망합니다. 대왕이여, 그 음식을 보시한 사람이 그로 인해서 어떤 악덕이라도 지은 것입니까?"

[밀린다 왕] "존자여 그렇지 않습니다.“

Bhojanaṃ mahārāja sabbasattānaṃ Jīvitaṃ rakkhati. Tamekacce bhuñjitvā visūcikāya maranti. Api nu kho so mahārāja bhojanadāyako puriso tato nidānaṃ kiñci apuññaṃ āpajjeyyā?" Ti.

"Na hi bhante" ti.

 

[나가세나] "대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 일만의 세계에 사는 신들과 인간에게 불사의 가르침을 제공하는데, 그 뭇삶들이 유능하다면 가르침의 감로수로 깨달음을 얻습니다만, 그 뭇삶들이 무능하다면 가르침의 감로수로 멸망하고 나락으로 떨어집니다."

[밀린다 왕] '존자 나가세나여, 현명하십니다. 참으로 그러하니, 그렇게 받아들이겠습니다."

"Evameva kho mahārāja tathāgato dasasahassiyā lokadhātuyā devamanussānaṃ amataṃ dhammadānaṃ deti. Ye te sattā bhabbā te dhammāmatena bujjhanti, ye pana te sattāabhabbā te dhammāmatena haññanti patantī"ti.

"Sādhu bhante nāgasena! Evametaṃ tathā sampaṭicchāmī"ti.

 


오자수정

 

389p

[나가세나] "대왕이여, 이와 마찬가지로 여래께서는 일만의 세계에 사는 신들과 인간에게 불사의 가르침을 제공하는데, 그 뭇삶들이 유능하다면 가르침의 감로수로 깨달음을 얻지만, 그 뭇삶들이 무능하다면 가르침의 감로수로 멸망하고 나락으로 떨어집니다.

--- "대왕이여이와 마찬가지로 여래는 일만의 세계에 사는 신들과 인간에게 불사의 가르침을 줍니다. 그 뭇삶들이 유능하다면 감로수의 가르침을 깨닫겠지만그 뭇삶들이 무능하다면 감로수의 가르침으로 멸망하고 나락으로 떨어집니다.

"Evameva kho mahārāja tathāgato dasasahassiyā lokadhātuyā devamanussānaṃ amataṃ dhammadānaṃ deti. Ye te sattā bhabbā, te dhammāmatena bujjhanti ye pana te sattā abhabbā te dhammāmatena haññanti patanti.

 

 

728x90